Den Země
Den Země obvykle slavíme pobytem venku, ale letos si s námi zašprýmovalo počasí, a tak většina třídních učitelek na posledních chvíli vytáhla svou „mokrou variantu“ akce. Prvňáčci pracovali na tématu „stromy“. Nastudovali informace o bříze, jasanu, lípě a buku, porochňali se v zemině, vyráběli recyklovaný papír, ze slaného těsta tvořili listy, technikou frotáže obtiskovali kůru a při tom si povídali o důležitosti a kráse zdravého listnatého lesa.
Druháčci si jako hlavní téma vybrali recyklaci. Nejen že prošli školu a zkontrolovali obsah kontejnerů na tříděný odpad, ale také vysypali svoje aktovky a protřídili je. Z recyklovaného materiálu vyráběli krásné obrázky, které budou zdobit chodbu školy. Na závěr si povídali a zapisovali, co pro ně znamená Den Země a jak ho slaví, co pro Zemi mohou udělat a jak mohou znovu využívat věci, které by se jinak vyhodily.
Třeťáčci se zabývali ekosystémy. Nejprve si společně připomenuli základní otázky ochrany přírody, povídali si o tom, jak jí chránit a jak správně třídit odpadky. Nezapomněli ani na rostlinnou a živočišnou říši. Ve skupinách si zvolili, na jaký živý organismus se zaměří a pak odpovídali na otázky, které se týkaly znaků života. Vybrané ekosystémy zastupovaly rybník, les, louka a zahrada. Pomocí recyklovaného papíru vytvářeli typické prostředí pro daný ekosystém. Například na zahradě vytvořili kompost a v lese zase mraveniště. Nádherné mapy těchto ekosystémů si můžete prohlédnout v jejich třídě.
Čtvrťáci se deště nebojí a tak vyrazili na domluvenou prohlídku rokycanské Záchranné stanice živočichů. Pan Moulis jim vyprávěl příběhy zvířat, které se podařilo zachránit, ale také těch nezachráněných, která skončila jako vycpané modely. Děti si ve venkovních voliérách prohlédly několik dravců, mezi nimi i párek hnízdících rarohů. Po návratu do školy se dostaly k tomu, že je tento rok vyhlášen jako Mezinárodní rok udržitelného cestovního ruchu. Věnovaly se ekologickým důsledkům motorismu a výhodám hromadných dopravních prostředků.
U páťáků bylo znát, že už o tématu vědí prakticky vše, a proto problematiku environmentální výchovy přenesli na regionální úroveň. Zaměřili se totiž na životní prostředí v Holoubkově. Při práci využívali metodu SWOT, kterou se naučili nejprve na sobě – hledali svoje silné a slabé stránky, a pak ji aplikovali na obec. Zaměřili se na čistotu vody, nakládání s odpady, veřejnou dopravu, ale nezapomněli ani na to, jak dobře vycházet se sousedy, popřípadě s kamarády. V týmu vypracovali prezentace na zvolenou část environmentálního problému, kterou pak předvedli ostatním skupinám.
