První měsíc u prvňáčků
Prvňáčci si na režim školy zvykli rychle. Po prvním měsíci umí první písmenka – M,L,A, E a skládají první slova. Ve třídě však už máme i několik zkušených čtenářů – například Natálku, která má už za sebou nejednu knížku, nebo třeba Honzíka, Matěje a Míšu. Ti už umí písmenka dobře a teď je začínají spojovat do slabik. Ani čtenáři se s námi nenudí - čtou zadání úkolů, pomáhají ostatním a také pracují na sobě. Všechny děti jsou perfektní při motorickém čtení – pomocí jednoduchých geometrických tvarů rozhýbou celé tělo. Jednoduchá metoda pomáhá propojovat hemisféry a přispívá ke správnému čtení a psaní. První týden děti bojovaly s úchopem pera a dnes? Občas se někomu připlete prostředníček tam, kam nemá, ale ruku už mají všichni uvolněnou a pracovní sešit Moje první psaní už skoro dopsaný. „Kdy budu moct psát perem?“ ptají se často. Také jsme stihli zdramatizovat několik pohádek – například O medvídkovi a jeho kamarádech nebo O řepě. Největší boj byl o roli myšky, která všechny povalila. To byla legrace.
Při matematice sčítáme a odčítáme do 5. Prvňáčci k tomu využívají třeba krokování, práci s obrázky, přírodním materiálem i kuličková počítadla. V matematice jsou zařazeny metody Víta Hejného, aby žáci dokázali v budoucnu řešit i nestandardní matematické úlohy. Nejen při matematice se snažíme rozvíjet metakognitivní myšlení – pomocí jednoduchých kroků se děti učí učit.
Nejvíc žáčci překvapili při angličtině – nejen, že nezapomněli slovní zásobu, kterou zvládli již jako předškoláci, navíc si pamatují i písničky a básničky. Na fotce se právě učí barvy – a umí je všechny! „Jak se řekne zlatá, stříbrná a bronzová?“ chtěly vědět navíc.
V prvouce jsme si stihli probrat prostředí školy. Děti to tu dobře znají, vždyť na návštěvy chodily celý předškolní rok. Ale teď už si mohly prozkoumat sborovnu, ředitelnu, kabinety, knihovnu a dokonce si i prolézt sklepy. Nejvíc je zaujal sklad pomůcek. „ To budeme všechno používat?“ těšily se. Kluky nejvíc zaujaly třírozměrné modely geometrických tvarů a holky nemohly spustit oči z množství deskových her a stavebnic. Však se dočkají, zatím jsme na začátku.
Třídu už máme vyzdobenou obrázky z výtvarné výchovy, tak se nám v ní všem dobře pracuje. Nejoblíbenější je však pro děti tělocvik – běhají, prolézají opičí dráhy, skáčou a dokonce i šplhají. „ Ve středu přijdeme o tělocvik, je státní svátek,“ div neplakal Tadeášek.
Domů si také přinesli spoustu jedniček a andílků. Za každou aktivitu navíc získávají žetonky, za které získají na konci pololetí dárek. A jak je to se zlobením? Učíme se pravidla – chovat se k sobě hezky, udržovat pořádek, hlásit se a také naslouchat druhým. Zatím jim to jde bezvadně, jen občas je potřeba pravidlo připomenout. To pak na stolečku přistane čertík.
Prvňáčci jsou veselá parta – 10 holek a 6 kluků. O přestávce štěbetají, připravují se, hrají hry. Do školy se těší. Třeba Anička se zlobila na paní doktorku, že neordinuje odpoledne: „Vždyť zameškám školu!“ Učit v takové třídě je radost - mají zvídavá očička, spoustu nápadů, chuti do práce. Je bezva s nimi být.
